"Jestliže v tom mám i zemřít... pak chci, aby to bylo zde, kde jen Bůh a já víme své."

Pro tuto chvíli, pane, jen kapitán, vy a já víme o našem určení.

Jen já vím, kdo skutečně jste.

Tím že vzpomínku prožiji, místo abych jí potlačil, překonám reakce jako strach, zlost a vzpomínku opět zařadím do svého vědomí.

Protože jsem věděl, že tys věděl, že já věděl... že ty víš, že já vím, že bys ty podváděl.

Je dobré vědět, že se více staráš o jeho používání magie než o jeho... kradení.

Jak jsem mohla vědět, že Údržbář má nějaké city?

Co kdyby jsme si dohodli nějaký signál, abych věděl, kdy budeš takhle divně mluvit.

Ty jsi zapomněl o magii víc, než já kdy budu vědět.

Je jen otázkou času, kdy budu vědět to co on.

Já že vím kdo vy jste?

A jak budu vědět, že si obě věci udělala?

Jo, to bych taky rád věděl, Josefino.

Pak budu vědět, kde je, jenom já a ty budeš v bezpečí, kdyby se tě Justin ptal nebo na tebe tlačil.

Jedno ale vím, že jsem se vrátil jako jiný člověk."